Muzeum vidlí v Lichnově

I. vidlácké olympijské hry

Proč dodatečně neolympijské?

| VÝSLEDKOVÁ LISTINA | HOD DALEKÝ | HOD NA CÍL | HOD VYSOKÝ | HOD ŠTĚSTÍ | KOBLÍŽKIÁDA | QÍZ |

• Olympijský oheň (zapalovač) a vavřín (čerstvou ratolest bobkového listu) dovezla řecká delegace. Zahájení her proběhlo v řeckém a českén jazyce.
• Na start nastoupilo celkem 26 borců ... byly zastoupeny obě kapely - Čižina i Nebezpečné vidle .. regionálně pak jeseničtí, beskydští i prajzští vidláci. Nejmladší borec měl 10 a nejstarší (borkyně) 66 let. Při vyhlašování výsledků se ukázalo, že borci, kteří stanuli na stupních vítězů se registrovali hned po sobě pod startovními čísly 16 a 17 a vítězem vidláckých her, konaných 16.6. se stal borec s číslem 16. 
• Při jednotlivých disciplínách byly používány vidle z naší muzejní sbírky. Při hodu na cíl byly k dispozici vidle s evidenčními čísly 91, 130, 158, 183 a 250 a vše proběhlo bez poškození. Při hodu dalekém utrpěly zlomeninu násady vidle č. 26 a 96; ve zdraví přežily vidle č. 106. Vidlím s evidenčním číslem 72 byl během hodu vysokého ošetřen jen drobný úraz ručky na násadě. Jinak samy zvládly přes 60 pokusů zdolání laťky. Vidle na koblížky č.93 často zahálely, protože je nahradila řada borců vlastníma rukama. Největší pozornost ale budily vidle č. 17, 107, 127 a 178 (jako 26)  zařazené do znalostní disciplíny Qíz.
• Letošní trofeje vykoval kovář Přemysl Mazel z Janovic u Rýmařova. Medaile jsou z dílny mojí mámy, která má přirozeně zásluhu na vzniku muzea už tím, že mne porodila.
• Děkujeme všem borcům, že svou přítomností zároveň otestovali jednotlivé disciplíny a celkový průběh prvních vidláckých her.
• Děkujeme všem rozhodčím, že nasadili své životy k zajištění průběhu jednotlivých disciplín a objektivního zaznamenání výsledku - jmenovitě Michalovi Válkovi, Gábině Horké, Laďovi Bočkovi, Honzovi, Katce a Kačence Řemínkovým a Honzovi Apolenářovi.
• Příště budeme myslet na samostatnou kategorii pro mladší účastníky a silně obsazena by určitě byla i paralympiáda, protože těch, kteří byli těsně po operaci, podepsali reverz v nemocnici a nebo odložili zákrok až po našem velkém dni bylo opravdu hodně.
• Ke zranění borců ani rozhodčích nedošlo a jsme samozřejmě rádi. I když v jednom případě borec zabodnul vidle tak, že přišpendlil nedopatřením přes botu rozhodčí (mojí ségru) k zemi. Za zdravotní dozor děkujeme Katce Hanouskové.

Reportáž Marka Švidrnocha z vidlácké olympiády odvisílala televize Nova v odpoledních zprávách 17.6. 2012.

Konečné pořadí medailistů
samozřejmě jen informativně, protože důležité bylo zúčastnit se :)

1. místo
"Čenda" Zdeněk Konvička (16) z Příbora
Zároveň vrhnul nejdál vidle.

2. místo
"Hanys" Jan Mohyla (17) z Krnova
Ten, co přijel z Radimi na koni.

3. místo
"Drobeček" David Kala (2) z Ostravy
Štajgr (havířský předák) co přehodil nejvýš balík slámy.

Dodatečně jsem musel upravit pořadí vyhlášené v den vidláckých her. Bohužel jsem přišel při sestavování podrobného vyhodnocení pro web na chyby při přepisu bodů. Není se co divit, že to zamíchalo pořadím na 2.-4. místě, když byl mezi jednotlivými borci rozdíl jediného bodu. Kdyby ale nestanul (i když naším omylem)  na stupních vítězů Vlasťa Hutera, nebylo by koho dekorovat, protože ostatní museli odjet před vyhlášením výsledků a lidstvo by bylo ochuzeno o jeho upřímnou výpověď a děkovačku po převzetí poháru a medaile. Zašel jsem za ním, aby nám za flašku slivovice pohár a medaili vrátil. A protože je to člověk čestný a charakterní, proběhlo vše s úsměvem :) Omlouvám se všem zůčastněným za způsobenou psychyckou újmu. Sypu si vidle na hlavu, ale pravda musí být zveřejněna. I takové příběhy píše život.

Hod daleký
Hod oštěpářský, vrtulový, vrh vidlí za sebe ... to je jen výběr některých z použitých technik.
Při hodu dalekém létaly díky těmto nevyspytatelným technikám borců vidle nejednou nad hlavama diváků. Proto vymezíme příště dopadiště, do kterého mohou vstupovat jen rozhodčí a jednotliví borci, v rozsahu dvojnásobku letošního rekordu, tj. 50,4 m.
Rekordmanem této disciplíny je "Čenda" Zdeněk Konvička (16) z Příbora s hodem dlouhým 25,2 m. Druhý nejdelší hod vrhl do vzdálenosti 20,1 m "Houďas" Karel Vomáčka(11) a třetí nejdelší dopad vidlí "Aťase" Vlastika Hutera (18) skončil ve vzdálenosti 20,0 m.

Hod na cíl
Házelo se vidlema trojkama do balíku slámy ze vzdálenosti 7 m. Každý měl tři pokusy a evidovaly se úspěšné zásahy, takže zabodnutí. Třikrát po sobě  to nezapíchl žádný borec, ale dvakrát byli úspěšní  "Dakon" David Konečný (1), "Bob" Robert Komanec (9), "Rebel" Jakub Rebl (10) a "Símen" Petr Semančík (14).

Hod vysoký [fotogalerie]
 

Tato silácká disciplína se konala za účasti všech borců vyřazovacím způsobem. Přehazoval se balík sena o váze 13 kg. Během disciplíny byla dvakrát zlomena lať, ale čtyřky vidle s ručkou, dlouhé jen 92,5 cm, vydržely. Startovní výška 2,3 m vyřadila hned v úvodu 17 borců. Laťka se postupně zvyšovala na 2,4 a 2,5 a pak už po dvaceti cm na 2,7 a 2,9 m. Nejvyšší laťku ve výšce 3,1 m přehodil nakonec jen  "Drobeček" David Kala (2).  Výšku 2,9 překonali "Hanys" Jan Mohyla (17) a Kopyto Pahýl Lichnovácký (22 - za tímto pseudonymem se ukryl Mirek Kubičík, bubeník Čížiny, který některým borcům nesahal vzrůstem ani po bradu a přesto je dokázal v této disciplíně porazit). Ve své silácké disciplíně ale zaválel v tichosti a bez povšimnutí i rozhodčí Michal Válek, který vracel balíky do kolbiště, takže je musel minimálně 50x hodit zpět přes plot a naházel si tak svých 650 kg.

Hod štěstí
Soutěžící házeli na kolík postupně třemi podkovami tak, aby zůstaly na kolíku.Jenom dva borci - "Drobeček" David Kala(2) a "Tom" Tomáš Semančík(15) dostali na kolík aspoň jednu podkovu. Jinak borcům v této disciplíně moc štěstí nepřálo. Vzhledem k tomu, že to byla jedna z odtajněných disciplín až při zahájení, nemohli se na ní ani připravit. Na přípravě disciplíny se podílely naše koně, kteří podkovy před tím opracovali na svých nohách.

Koblížkáda [fotogalerie]
 

Rychlostní disciplína. Další překvapení pro již registrované borce. Sbíralo se vědro kobylinců (cca 3 kg) na čas a stopky se zastavily v okamžiku, kdy byly koblížky vysypány do pytle. Borec si sám vybral startovní pozici na pastvině. U této disciplíny si mohli účastnícivyzkoušet práci s plastovými, tzv. místovacími vidlemi, které znají spíš koňáci a používají je ke sběru kobylinců. Řada borců ale upřednostnila sběr rukama. Rekordmanem se stal "Símen" Petr Semančík (14) s časem 25 sekund, za ním byl těsně s časem 29 sekund  "Čenda" Zdeněk Konvička (16) a "Hanys" Jan Mohyla (17) s časem 32 sekund. Na nejdelší čas borce, který startoval pod pseudonymem Houďas (11) čekali rozhodší dlouhých 8 minut.
Podařilo se nasbírat 3 pytle (každý cca 20 kg) a 1 vědro. Pytle olympijského zlata pak byly po olympiádě vydraženy. Nejvíc, 120 Kč, přihodil "Aťas" Vlastik Hutera. Další dva pytle vydražili basista David Houdek a bubeník "Bumfurc" Pavel Karlin z  Nebezpečných vidlí. Do vlaku si je ale s sebou nevzali, takže jsme dodatečně jeden věnovali rekordmanovi v této disciplíně.
Chtěl bych poděkovat Rozmarýnovi, Ronče, Lady a Fioně, kteří tuto disciplínu připravovali celý měsíc a při sledování výkonů některých borců občas utrousili další kobylince.

Qíz
Znalostní disciplína probíhala formou testu. Pro čtyři vybrané vidle "speciály" byly nabídnuty vždy čtyři odpovědi o jejich účelu použití. Hádaly se vidle č. 17, 107, 127 a 178. Jenom dva borci -  "Hanys" Jan Mohyla (17) a "Sudička" Jaroslava Košelová (4) vše uhodli, nebo spíš věděli. Při návštěvě muzea si můžete náš qíz sami vyzkoušet. Pro zájemce z řad borců, kteří neuhodli nic (6 nejmenovaných) nabízíme doučování. 

správce muzejní podstaty (smp)
a tč. vrchní rozhodčí
vidlák Honza Ge