REBÉLIE
Frustrace, ponížení a bída už leckdy donutila ubožáky vzít do rukou vidle... i když ne vždy stáli na správné straně barikády
HUSITÉ | PSOHLAVCI | FRANCOUZSKÁ REVOLUCE | SEVER PROTI JIHU
Ktož jsú boží bojovníci - Husité
Jan Hus byl za své radikální názory na reformu církve upálen 6.7.1415 a následně za necelý rok i jeho následovník Jeroným Pražský. Není od věci, že při samotné popravě upálením byly použity podle historických rukopisů vidle. Až o pár let později (30.7.1419) se pak první pražská defenestrace stala signálem k zahájení revoluce. K této události vidle dokladovány nemáme. Následovaly útoky na svatostánky a kláštery. Vše vyvrcholilo střety husitů s křižáskými vojsky.
Göttingenský rukopis (vlevo) zobrazuje husitu s dvojzubými vidlemi hned za vlajkonošem následujícím Jana Žižku z Trocnova. Husitský Jenský kodex už tak zřetelně vidle ve stejném výjevu, použitém před r. 1989 i na dvacetikorunové bankovce, nezobrazuje. Stejné vidle jsou zobrazeny i na kresbě vozové hradby (vpravo). Husita v popředí drží napřažené vidle, které mají svým provedením blízko k vidlím používaným u pece. Pravděpodobně si husité nedělali ambice vidlemi probodnout brnění, ale spíš vyhodit jezdce ze sedla a pak ho utlouci. Pokud se podařilo nepřátelským jezdcům přežít střelbu a "přilnout" k vozům, odráželi je pěší osádky vozů mimo jiné i těmito vidlema.
V husitském vojsku převažovali sedláci a bezzemci, což si vynutilo použití takových zbraní, které nevyžadovaly dlouhého výcviku.
Související odkazy:
http://www.husitstvi.cz/
Chodové měli za úkol střežit hranici mezi Čechami a Bavorskem. Byli přímými poddanými českého krále a za své služby se těšili mnohým privilegiím a výsadám, které je sociálně vydělovaly z okolního obyvatelstva. Po třicetileté válce o svá práva přišli a jejich pozemky byly prodány Lomikarovi. Chodové samozřejmě nechtěli přijít o svá privilegia, a protože jejich stížnosti ve Vídni a v Praze nebyly vyslyšeny, začali organizovat povstání proti vrchnosti. Nejvýraznější postavou odboje byl Jan Sladký Kozina. Povstání však bylo potlačeno a Kozina odsouzen k popravě oběšením. Exekuce byla vykonána v Plzni 28. listopadu 1695.
Legendu zpracoval jako historický román Alois Jirásek (1884). Ivan Mládek složil a nazpíval svou verzi děje. Poslechněte si ji zde. Mládek ve své písni každopádně prokazatelně dokládá, že Chodové při svém povstání použili vidle: "... Vidlemi se vozbrojíme, přece se ho nebojíme, Lomikar je strašpytel, já budu váš velitel. V noci zámek přepadneme, peníze mu ukradneme, všechno jídlo taky sníme, Lomikarku znásilníme. ... Chodi třídně procitli, neví, jak se ocitli s vidlemi a rýčemi v zámku toho ničemy. Lomikar je vypekl, zadní branou utekl, běžel celý den a noc žádat Prahu o pomoc." Kdopak asi více kecá, Mládek nebo Jirásek?
Jak se dělá francouzská revoluce
Když v roce 1789 ozbrojené pařížanky pochodovaly na Versaille, měli s sebou i vidle (trojzubce).
Když Sever válčil s Jihem a zem šla do války
Někteří ví o této válce jenom to, že se během ní louskaly buráky. Ale už málo kdo ví, že v Americké občanské válce (1861-1865) Sever proti Jihu bojovali pod jižanskou vlajkou (Battle Flag) většinou vidláci (Rednecks). Prapor, pod kterým si asi většina lidí představuje vlajku Konfederace, ve skutečnosti nikdy nebyl používán jako státní symbol. Hlavní motiv tvoří bíle lemovaný modrý kříž svatého Ondřeje nebo také "Jižní kříž" s hvězdami v ramenou. Kříž je umístěn na červeném poli a celá zástava má původně čtvercový tvar. Znaky konfederace jsou považovány některými lidmi jako znak otroctví a objevuje se v souvislosti s hnutím Skinheads nebo Ku Klux Klan.
Nepokoje rozpoutalo Lincolnovo zvolení prezidentem v roce 1860. Nejen snaha odstranit otroctví byla příčinou jednoho z nejkrvavějších konfliktů na severoamerickém kontinentu. Hnacím motorem Americké občanské války byla hlavně změna poměru hospodářských a politických sil uvnitř USA ve prospěch průmyslového Severu. Válka se vedla mezi státy Unie a Konfederace a vyžádala si 620 tisíc mrtvých. Již několik let před vypuknutím konfliktu bylo jasné, že uvnitř mladého amerického státu doutná časovaná bomba. Plantážnický Jih vsadil na "starý svět" a otrokářství, industriální a centralistický Sever zase hledal nové cesty. Jejich soužití tak bylo stále komplikovanější. Zájmy Jihu dlouho hájila Demokratická strana, před prezidentskými volbami se však rozklížila a postavila víc kandidátů. Rozkolu demokratů pak využil republikán Abraham Lincoln a volby vyhrál. Odpověď Jihu byla rychlá, Jižní Karolína prohlásila, že "Sever si zvolil prezidenta, jehož názory a cíle jsou nepřátelské otroctví", a z Unie vystoupila. Vzápětí ji následovaly Alabama, Mississippi, Florida, Georgia, Louisiana a Texas. Zástupci těchto států se sešli 4. února 1861 v hlavním městě Alabamy Montgomery a založili nové soustátí - Konfederované státy americké, v jejichž čele stanul prezident Jefferson Davis. Zpočátku to byl Jih, kdo získal ve válce převahu. Nakonec byl ale poražen. Za poslední oběť války můžeme považovat samotného Abrahama Lincolna, na kterého zpáchal v roce 1865 atentát příznivec Konfederace hned po válce.
Související odkazy:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/120981-svobodu-otrokum-prinesla-valka-severu-proti-jihu/?mobileRedirect=off
[založil 22.1.2012 Honza Gemela]
HUSITÉ | PSOHLAVCI | FRANCOUZSKÁ REVOLUCE | SEVER PROTI JIHU