Časopis Maxim v Muzeu vidlí
Redakce časopisu MAXIM v Muzeu vidlí
Celou reportáž, která vyšla v časopise, najdete v rubrice Mediální obraz Muzea vidlí v roce 2016.
Redakce časopisu MAXIM dovezla do Muzea vidlí ... vidle, aby pod záminkou reportáže získala titul vidláka a načali tak devátou (vidle mají rodné č.801) stovku exponátů (a bečku piva Vidle). Číslo 11/2016 vyšlo s maximální reportáží o muzeu. Noví apoštolové (Pozn.: apoštolem Muzea vidlí se stává zástupce médií tak, že sám objeví muzeum a začne o něm spontálně šířit zvěsti ... takže vlastně mají od nás tituly dva) - Jan, Libor a David, přináší své svědectví. Další stigmata jejich poutě naleznete na hřbetu časopisu nebo v anketě redakce při otevření časopisu hned vedle kůzlátek. Není co dodat. Vidlománie se nenápadně vplížila do celé redakce :)
Proč "Muzeum vidlí mezi časopisy"?
Vypadá to jako slovní hříčka nebo tajná šifra, která se dostala i na hřbet časopisu. Po pátých vidlích vražených do krku prostě došlo i na filosofování o podstatě našeho konání a protože redaktoři ho mají spojené s časopisem MAXIM a já zase s Muzeem vidlí, našli jsme hodně společných n(z)ásad, které při tom, spíše intuitivně, uplatňujeme. Takže jsme došli k závěru, že Maxim je ve světe časopisů takové Muzeum vidlí. Například si libujeme v nadsázkách postavených na reálných základech a nebo vám umožňujeme objevit u nás i to, co prvoplánovitě nečekáte. Tak třeba, že si kluci u nás zapíchali i bez holek a že v Maximu je článek o Muzeu vidlí přes šest stran :) I když, kdo chce, vidlí v Maximu nakonec zas jen kozy a v Muzeu vidlí zas jen vidle.
Po vydání tohoto čísla oznámil vydavatel časopisu Maxim, že vydá ještě jedno, poslední. Těžko se už dozvíme, zda bylo důvodem zveřejnění bezplatné šestistránkové reklamy Muzea vidlí nebo vidlománie, která v redakci prokukla.
