Muzeum vidlí v Lichnově

Většinou si připomínáme  výročí něčí smrti, místo narození. Zejména když zemřel smrtí hrdinskou nebo mučednickou.

Mistra Jana Husa upalovali před 600 lety vidlemi

Jak je zřejmé z řady vyobrazení jeho mučednické smrti od středověku až po české národní obrození, byly při urovnávání hořících polen na hranici používány převážně dvojzubé vidle, dříve běžné vybavení domácnosti.

Muzeum vidlí má vidle k ohništi ve své sbírce.
Dostali jsme je od chalupáře Josefa Lichnovského z Budišova nad Budišovkou. 

Kronika Oldřicha z Richentalu (1464)
Upálení mistra Jana Husa vidlemi a rozmetání jeho popela lopatami.
Obraz byl překreslen i v další středověké ilustraci

Upálení Jana Husa na dřevorytu z roku 1536

Tiskárna Herbia vydala historickou pohlednici, na které vidlemi rovnají polena ještě před zapálením, obdobně jako i na následujícím obraze.

Na některých zobrazeních je Jan Hus vidlemi přidržován na hranici.

Na obrazech nechybí známá čepice s čerty. Někteří tvůrci šli dál
a použili vidle jako Ďábelský symbol na oděvu.

Všechna zobrazení mají ale společné poselství. Bez vidlí to tenkrát nešlo a vidle sehrály důležitou roli i při této historicky významné události. Nemluvě o masovém použití během husitských válek, které pak následovaly. Ale to už bychom se dostali k tématu vidlí jako zbraně.

Husa už v duchu svého učení interpretovali historici, filozofové, komunisti, teologové, obrozenci, antigermánští vlastenci, protestanti i uctívači boží pravdy. Už to vypadalo, že o Janu Husovi se nic nového vypátrat nedá. Podíl vidláků na jeho smrti je zcela průkopnická teze v české historiografii. Fidel Kuba, redaktor Deníku