Muzeum vidlí v Lichnově

K vidláctví na venkově již dlouhá století neodmyslitelně patří hra v šach praktikovaná zvláště v zimních měsících v místních hostinských zařízeních.
Řeknete si: „A jak to souvisí s vidlemi?“

Souvisí. Jakožto dlouholetý šachista velice dobře vím, že sebelépe rozehraná partie může skončit katastrofou a předčasným odchodem domů, nechám-li si např. ve 13. tahu dáti tzv. „VIDLE“. 

O co jde?
Šachová literatura udává, že „vidle“ nebo též „vidlička“ je taktický šachový prvek, při němž je jeden šachový kámen použit k napadení dvou nebo více kamenů soupeře s cílem dosáhnout materiálního zisku (odebráním jednoho ze soupeřových kamenů), protože soupeř může odrazit pouze jednu z těchto hrozeb.

To je velice rafinované a zvláště nebezpečné šachové počínání. Dát vidličku může kterýkoliv kámen, včetně krále, i když nejběžnější jsou vidličky jezdcem a dámou. Král však nemůže dávat vidličku kamenům, které by ho současně ohrozily, protože šachová pravidla nedovolují vystavit krále šachu. Ohrožen vidličkou může být rovněž jakýkoliv typ kamene.

Mimořádný význam „vidlí“ v šachu názorně přibližuje následující šachový diagram:

Bílý jezdec dává vidličku černému králi a věži. Vidlička králi je zvláště účinná, protože pravidla požadují, aby hrozba byla okamžitě odstraněna. Černý nemůže ani bránit druhou ohroženou figuru ani si v komplikované situaci pomoci nějakým mezitahem. V této situaci nezbývá než táhnout králem, takže bílý bere věž.

Zdroj informací a diagramu:
http://cs.wikipedia.org/

Hodně úspěchů v královské deskové hře a hlavně pozor na „VIDLE“!!!

Petr Chroust, vidlák čekatel
Staré Těchanovice
10.12.2011